Chcete, aby vám střecha vyráběla kyslík? Vytvořte na ní zahradu

Nebudeme vám nic nalhávat. Vybudovat si zelenou střechu neznamená jenom nasypat na ni vrstvu zeminy a zasít trávník nebo zasadit rostliny. Je to složitější, ale nebojte se. Provedeme vás úskalími výhod a nevýhod zelených střech. Bude potom jenom na vás, jestli se pustíte do díla.

Dávejte pozor na zatížení

Viděli jste zelenou střechu a zaujala vás natolik, že ji chcete vytvořit i na svém domě? Pokud ano, poradíme vám. Vždy je lepší projektovat dům už se zelenou střechou. Proč? Musíte brát v úvahu hmotnost zeminy. V zatížení střechy hraje roli i to, co se chystáte na střeše pěstovat. Jestliže se spokojíte s mechem, postačí tloušťka zeminy 2–5 cm, keříky budou vyžadovat vrstvu až 40 cm, stromky i 90 cm, což znamená větší zatížení.

Jaké je složení zelené části střechy?

Vegetační vrstva (zemina 2–90 cm)

Filtrační vrstva (geotextilie)

Drenážní vrstva (lehčené kamenivo – keramzit)

Akumulační vrstva (polyethylenová fólie, zajišťuje odtok vody na hydroizolační vrstvu a pryč)

Hydroizolační vrstva (fólie)

Projekt musí s tímto zatížením počítat. Mohou nastat ale i situace, že si budete chtít zelenou střechu vybudovat na stávající stavbě. V takovém případě musíte zjistit, zda střecha takové zatížení unese. Pokud ne, bude třeba zesílit její konstrukci.

Sklon zelené střechy může být až 45°

Důležitým faktorem je sklon střechy. Nejvhodnější je sklon 2–5°. V zásadě je ale možné vytvořit zelenou střechu i na ploše se sklonem 45°. Potom ovšem musíte zohlednit splavování půdy při dešti a odvod vody.

Jedno a dvouplášťové zelené střechy

Můžete si vybrat ze dvou druhů konstrukcí zelených střech: jedno a dvouplášťové. Správná skladba vrstev jednoplášťové střechy zajistí její dobré izolační vlastnosti: hydroizolace, dělicí vrstva, tepelná izolace, parozábrana, spádová vrstva a nosná konstrukce.

U dvouplášťové střechy je pod hydroizolací nosná konstrukce horního pláště, dále vzduchová větrací mezera, pod níž se nachází tepelná izolace. U dvouplášťové střechy větrací mezera snižuje chladicí efekt v létě a v zimě tepelně-izolační působení.

Jednoplášťová střecha mezeru nemá, chladicí a izolační efekt je tedy silnější. Na druhou stranu je třeba pod izolační vrstvu u jednoplášťové střechy umístit parozábranu (u dvouplášťové střechy odvod vodní páry zajišťuje větrací mezera).

Na dřevostavby volte jednoplášťovou variantu

Jaký druh střechy je nejlepší zvolit, pokud ji chcete ozelenit? Do prostředí s vyšší vlhkostí a na bytové domy ve městech se doporučuje dvouplášťová. Na dřevostavby jako domy, chaty, chalupy naopak spíše jednoplášťová.

Máme pro vás i jeden tip: Někdy se u zelených střech volí opačné pořadí střešních vrstev, kdy na nosnou konstrukci přijde hydroizolace a pak drenáž a tepelná izolace. Je to kvůli tomu, aby kořeny rostlin neprorůstaly hydroizolací.

Jaké jsou výhody a nevýhody zelených střech?

Výhody:

Ekologické působení: Rostliny vyrábějí kyslík a absorbují oxid uhličitý, v létě také snižují teplotu.

Tepelná izolace: V létě zelená střecha zabraňuje přehřívání posledního patra, v zimě únikům tepla.

Chrání střešní plášť.

Tlumí hluk.

Při větších deštích zadrží část dešťové vody (až 80 %).

Nevýhody:

Údržba: Záleží na tom, jak náročné rostliny na střeše pěstujete.

Větší zatížení střešní konstrukce. Maximální zatížení přináší nasáklá zemina po dešti.

Vyšší pořizovací cena (položení zeleného pláště 700–2000 Kč na m²).

Důležitá je preciznost provedení

Na co si při zhotovování dát pozor? Možná, že jste slyšeli, že zelenou střechou může zatékat. Nebude-li provedena precizně do nejmenších detailů, může se to stát. Proto musíte při vlastní realizaci střechy hlídat hlavně kvalitu provedení.

Zdroj: Drevostavitel.cz